Ten, který přichází
Ten, který přichází

79. kapitola - Porážka satana

78. kapitola - Ukřižování 80. kapitola - V hrobě

„Bůh s námi prostřednictvím Ježíše Krista uzavřel mír.“
(2. list do Korintu 5,19)

Ježíš dokončil dílo, které přišel vykonat. Když v poslední chvíli svého života zvolal „ Je dokonáno!“, byla bitva mezi dobrem a zlem rozhodnuta. Celá nebesa jásala nad Ježíšovým vítězstvím.

Satan byl poražen a ztratil vládu nad svým královstvím. Až do Ježíšovy smrti mistrně skrýval svoje nekalé úmysly. Vzpouru, kterou osnoval proti Bohu, zastíral tak dokonale, že ani andělé věrní Bohu neporozuměli jeho plánům a povaze. Ježíšův plán záchrany nezahrnoval jen padlé lidstvo, ale i anděly a nepadlé světy.

Dříve než se Lucifer postavil Bohu, přebýval v Boží přítomnosti a zastával nejvyšší postavení ze všech stvořených bytostí. Celému vesmíru představoval a vysvětloval Boží záměry. Jakmile jej však ovládla touha být rovný Bohu, zneužíval svého postavení k tomu, aby zpochybňoval Boží autoritu v myslích všech bytostí. Nebylo tedy snadné, aby se pravda o satanově povaze a jeho vzpouře v krátké době odhalila.

Bůh mohl satana a jeho stoupence zničit, ale neudělal to. Násilí je totiž jedním ze znaků satanovy moci. Satan často využívá násilí k ovládání druhých, Boží zásady jsou však zcela jiné. Boží vláda vychází z dobra, milosrdenství, pravdy a lásky.

Nebeská rada se rozhodla poskytnout satanovi určitou dobu, v níž by se mohl projevit, aby se celý vesmír dozvěděl pravdu o jeho charakteru a způsobu vládnutí. Tvrdil totiž, že způsob jeho vlády bude lepší než ten Stvořitelův. Čtyři tisíce let Ježíš usiloval o dobro lidí, zatímco se je satan snažil zotročit a zničit. Tato bitva se odehrávala před zraky celého vesmíru.

Od chvíle, kdy se Ježíš narodil v Betlémě, mu satan ukládal o život. Snažil se narušit Ježíšův vývoj v dětství, pošpinit čistotu jeho charakteru v dospívání, překazit mu službu lidem v dospělosti a odradit jej od cesty kříže. Nic z toho se mu však nepodařilo a Ježíše k hříchu nesvedl. Čím zuřivěji útočil, tím pevněji se Boží Syn držel svého nebeského Otce a tím více vynikala krása jeho charakteru.

Svědectví nebes

Všechny nepadlé světy bedlivě sledovaly bitvu mezi dobrem a zlem na naší planetě. Slyšely Ježíšovo bolestné zvolání v Getsemane:

„Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mně toho hrozného údělu!“

Nebeské bytosti viděly jeho obavy a útrapy. Přihlížely Ježíšovu zrazení i odsouzení. Slyšely výsměch a nadávky davu a také jak ho Petr zapírá. Se zármutkem pozorovaly, že je Ježíš bičován, ponižován a veden na popravu.

Se zděšením hleděly na ukřižovaného Ježíše, na krev stékající z jeho čela, rukou a nohou. Žasly nad jeho modlitbou:

„Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“

Nebeské bytosti též pozorovaly, jak se kolem kříže shromáždili padlí andělé a zasévali do myslí lidí pochybnosti a nevíru. Snažili se přesvědčit dav o Ježíšově vině a podněcovali jej k posměchu a urážkám. Ježíše se jim však zlomit nepodařilo, před satanem ani v nejmenším necouvl. Nedopustil se ani jediného hříchu a nad nepřítelem člověka zvítězil. Na konci tohoto nepředstavitelně těžkého zápasu sklonil hlavu a zemřel. Své víry a plné oddanosti Bohu se držel až do konce.

Satan se projevil jako vrah Božího Syna, čímž odhalil svůj plán i charakter. V očích nebeských světů se připravil o jakoukoli náklonnost, nebyl však ještě zničen. Lidé i andělé musí zcela jasně poznat rozdíl mezi povahou a principy vlády Ježíše a satana. Každý se musí rozhodnout, koho bude následovat a komu sloužit.

Na začátku velkého sporu satan prohlásil, že Boží zákon není možné dodržovat a spravedlnost s milosrdenstvím nejdou dohromady – proto nemůže být přestoupení zákona nikdy odpuštěno. Dále tvrdil, že pokud by Bůh nepotrestal hřích, nebyl by spravedlivým Bohem. Když se lidé vzepřeli Boží vůli, satan okamžitě zdůraznil, že tento čin potvrzuje jeho výroky o nemožnosti zachovávat Boží zákon. Řekl, že lidstvu musí být navždy odepřena Boží přízeň, neboť i on byl po své vzpouře vyvržen z nebe. Prohlašoval, že Bůh nemůže být k hříšníkovi spravedlivý a zároveň milosrdný.

Lidé se ale nacházeli v jiné situaci než satan, protože tehdejší Lucifer zhřešil v nebi ve světle Boží slávy. Ačkoli znal Boží povahu i dobré a spravedlivé principy jeho vlády, rozhodl se jednat podle své sobecké a nezávislé vůle. I přes četná varování a vysvětlování důsledků takového postoje byla jeho volba konečná. Bůh už pro jeho záchranu nemohl nic udělat. Ale lidé byli svedeni satanovou lstí a neznali rozsáhlost a hloubku Boží lásky. Jejich mysl zatemnily satanovy polopravdy a lži. Pokud se však lidé dozvědí o pravé Boží povaze a o plánu na svou záchranu, mohou přijít zpět k Bohu.

Spravedlnost i milost

V Ježíši Kristu se lidem ukázala Boží milost, která ale zároveň nevylučuje Boží spravedlnost. Zákon představuje vlastnosti Boží povahy. Bůh svůj zákon nezměnil, pro záchranu člověka se však v Ježíši sám obětoval. Boží zákon vyžaduje čistý a spravedlivý život i dokonalou povahu. Lidstvo padlé do hříchu nemůže vyhovět požadavkům svatého Božího zákona, proto Ježíš přišel na svět jako člověk, žil čistým životem a dal lidem příklad dokonalé povahy. Nabízí ji jako dar všem, kdo jej přijmou za svého Zachránce a touží po stejně čistém životě, jako měl on. Boží milost lidem odpouští hříchy a Ježíš proměňuje lidskou povahu k Božímu obrazu. Lidé, kteří důvěřují Ježíši a žijí podle jeho zásad, tak naplňují spravedlnost, kterou Bůh požaduje. Bůh je spravedlivý a ospravedlňuje každého, kdo žije z víry v Ježíše.

Satan chtěl oddělit milost od pravdy a spravedlnosti. Ježíš ale ukázal, že v Božím plánu je spravedlnost neoddělitelně spjata s milostí a pravdou. Svým životem a smrtí dokázal, že Boží spravedlnost neruší Boží milost, hřích může být odpuštěn, zákon je spravedlivý a je možné žít v souladu s ním. Satanova obvinění proti Bohu byla vyvrácena.

Změna satanovy taktiky

Satan neváhal a vymyslel jiný podvod. Začal prohlašovat, že Ježíšovou smrtí pozbyl Boží zákon platnosti. Kdyby ovšem bylo možné zákon změnit nebo zrušit, nemusel by Ježíš za hříchy lidí zemřít. Slovy pronesenými k učedníkům a smrtí na kříži Ježíš potvrdil věčnou platnost Božího zákona. Zrušit zákon by znamenalo předat vládu nad světem satanovi a umožnit věčnou existenci hříchu.

U lidí, kteří věří v platnost Desatera, se satan snaží zviklat jejich postoj. Namlouvá jim, že některá ustanovení Desatera již neplatí. Tímto podvodem se je snaží dostat pod svoji moc. Satanovým záměrem je ovládnout svět takovým způsobem, že Boží zákon nahradí lidskými předpisy. Biblická proroctví hovoří o významné nábožensko-politické mocnosti, která bude vykonávat satanovy příkazy. Postaví se proti Bohu, změní Boží zákon a bude pronásledovat věrný Boží lid. Zákonodárná shromáždění různých států přijmou nařízení, která budou Božímu zákonu odporovat a jejichž poslušnost prosadí násilím. Boj proti Božímu zákonu, který začal v nebi a pokračuje na zemi, bude probíhat až do Ježíšova návratu. Každý člověk se musí rozhodnout buď pro Boží zákon, nebo pro lidská nařízení odporující Bohu. Otázka Božího zákona a pravého či falešného uctívání Boha bude předmětem závěrečného sporu mezi Ježíšovými a satanovými následovníky.

Na konci dějin Bůh obhájí svůj zákon a vysvobodí svůj lid. Satan a všichni, kdo se zapojili do vzpoury proti Bohu, zahynou. Svým vzpurným a svévolným životem se natolik vzdálili od Boha, zdroje lásky a života, že sláva Boží přítomnosti pro ně bude jako spalující oheň.

Nebude se jednat o nahodilou událost. Ti, kteří odmítli Boží milost, ponesou důsledky svého rozhodnutí. Bůh přináší lásku a život. Každý, kdo se rozhodne pro svévoli a hřích, se odvrací od Boha, a tím se připravuje o život. Bůh dává každému člověku časově omezenou příležitost k rozvoji jeho povahy. Svými slovy a činy lidé vyjadřují, v co věří.

Na počátku velkého sporu andělé nerozuměli důsledkům vzpoury proti Bohu. Kdyby byl satan i se svými padlými anděly zničen, zůstaly by v myslích ostatních nebeských bytostí pochybnosti o Boží lásce a dobrotě. Toto semínko pochybností by pak mohlo znovu přinést nesoulad a vzdor.

Na konci velkého sporu to už tak nebude. Plán záchrany lidí bude dokončen a všechny stvořené bytosti plně pochopí krásu Boží povahy. Všichni poznají, že zásady Božího zákona jsou dokonalé a neměnné. Všem budou jasné důsledky vzpoury a hříchu i povaha satana. Pochopí, že vyhlazení hříchu je v souladu s Boží láskou. Celý vesmír vzdá Bohu čest a slávu.

Z tohoto důvodu mohli andělé při Ježíšově oběti na kříži jásat. I když ještě všemu zcela nerozuměli, věděli, že zničení hříchu a satana je jednou provždy zpečetěno, záchrana lidstva je jistá a vesmír bude navždy bezpečný.

Ježíš si význam své oběti na Golgotě plně uvědomoval. Proto mohl vítězně zvolat: „ Je dokonáno!“

K zamyšlení:

  1. Proč Bůh nezničil satana a jeho stoupence ihned na počátku jejich vzpoury?
  2. Kdy byl zcela odhalen satanův záměr i charakter?
  3. Jak se před pádem do hříchu lišila situace lidí a Lucifera?
  4. Jak mohou lidé, jež důvěřují Ježíši, dosáhnout spravedlnosti, kterou vyžaduje Boží zákon?
  5. Co Ježíš potvrdil svým životem a smrtí?
  6. Co bude předmětem závěrečného sporu mezi Ježíšovými a satanovými následovníky?
  7. Co pochopí všechny stvořené bytosti na konci velkého sporu?
  8. Bude odstranění hříchu a hříšníků prospěšné pro celý vesmír?
    Jakým způsobem se to stane?

Biblické texty k tomuto tématu:

J 19,30; Ez 28,12; Zj 12,10; 2 K 5,19; Ř 3,26; Ž 85,11; Jk 2,10; Da 7,25; Mal 4,1 (jiné překlady 3,19); Ez 28,6–19; Ž 37,10; Abd 1,16; Ef 4,18; Př 8,36; Zj 12,7–12; Zj 12,17; Zj 14,12Zj 16,7

78. kapitola - Ukřižování 80. kapitola - V hrobě
Sdílet

Seznam kapitol

Tento web využívá soubory cookies. Pro úplnou funkčnost stránek musíte s využitím cookies souhlasit. Souhlas je možné kdykoliv odvolat. Souhlasím