Ten, který přichází
Ten, který přichází

12. kapitola - Zápas v poušti

11. kapitola - Ježíšův křest 13. kapitola - Ježíšovo vítězství

„Ne jenom chlebem je člověk živ,
ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“
(Matoušovo evangelium 4,4)

Po svém křtu byl Ježíš veden Duchem svatým na poušť, aby mohl sám v klidu přemýšlet o svém poslání. Půstem a modlitbami se připravoval na obtížný život služby.

Satan jej pozoroval, kam jde. Usoudil, že nastává ta nejlepší příležitost, aby Ježíše překvapil a odvrátil ho od jeho poslání. Poté, co se mu podařilo oklamat Adama a Evu a přimět je k přestoupení Božího slova, považoval svět za své vlastnictví a sám sebe za vládce celé planety. V nebesích prohlásil, že si jej lidé vybrali za svého vůdce, a tak získal nad světem plnou kontrolu.

Ježíš přišel na naši zemi v lidském těle, aby dokázal, že satan neovládl lidstvo zcela. Jako člověk zůstal Bohu věrný, čímž vyvrátil předchozí satanovo tvrzení. Dal tím příklad každému, kdo se chce vymanit ze satanovy moci, neboť následováním Ježíše se můžeme stát svobodnými.

Satan věděl, že ovládá tento svět jen zčásti. Vždy žili lidé, kteří věrně následovali Boha, čímž se Božímu odpůrci stavěli na odpor. Když byl pořízen písemný záznam Božích slov, začal satan studovat předpovědi ukazující na příchod Mesiáše. Po mnoho staletí mátl Boží lid, aby Mesiáše odmítl, až k němu přijde.

Po Ježíšově narození bylo satanovi zřejmé, že Mesiáš bude vyvracet jeho tvrzení o nadvládě nad světem. Věděl, kým Ježíš je, a divil se, že Syn Boží přišel na tento svět jako člověk. Lidé si mohou slávu a radost nebeského prostředí jen představovat. Satan, původně Lucifer – zářivý anděl – ji však znal osobně. Ve svém sobectví nebyl schopen nesmírnou lásku Ježíše k padlému lidstvu pochopit. Ztratil přístup do nebe, a proto chce v zuřivosti a zlobě svést všechny lidi, aby byli jednou zahubeni spolu s ním.

Satanovo odhodlání

Již od svého narození v Betlémě byl Ježíš v neustálém ohrožení. Satanovi andělé, démoni, ho pronásledovali na každém kroku. Satanově zrádné moci ještě žádný člověk na tomto světě neunikl. Kníže zla byl rozhodnutý, že Ježíše svede také.

Mezi svědky Ježíšova křtu v řece Jordán byl i satan. Slyšel slova, která o Ježíši pronesl Bůh Otec. Myslel si, že Boží nenávist ke zlu navždy oddělí tuto planetu od Boha. Do této doby Bůh hovořil s lidmi prostřednictvím proroků, nyní k nim promlouval prostřednictvím svého Syna. Přímé spojení mezi Bohem a lidmi bylo opět navázáno.

Satan věděl, že musí Ježíše zničit, jinak On zničí jej. Rozhodl se utkat s Ježíšem osobně a použít všechny možné prostředky, které zlo nabízí.

Někteří lidé se domnívají, že střet satana s Ježíšem na poušti se jich netýká. Stejná bitva se však odehrává v každém lidském srdci. Ježíš zažil pokušení, se kterými se setkáváme i my a jimž tak těžko odoláváme. Byl vystaven stejným zkouškám jako Adam, první člověk, který jim podlehl.

Ježíšova situace

Satan poukazoval na Adamův hřích jako na důkaz, že Boží zákon je nespravedlivý a nelze jej zachovat. Ježíš se ale jako člověk řídil tímto zákonem také. Adam čelil satanově zkoušce v zahradě Eden jako dokonalý člověk nepoznamenaný hříchem. Ježíš však čelil zkouškám v lidském těle, které již bylo tělesně i duševně oslabeno následkem hříchu, jež existoval po dobu čtyř tisíc let.

Mnozí lidé si myslí, že Ježíš v žádném případě nemohl upadnout do hříchu. Kdyby to byla pravda, nemohl by být ve stejné situaci jako Adam. Kdybychom byli vystaveni těžším zkouškám než Ježíš, nemohl by být naším Zachráncem… Ježíš se narodil se všemi lidskými slabostmi. I on se musel rozhodnout, zda bude ctít Boha, nebo se postaví proti němu. Čelil stejným zkouškám a pokušením jako my a mohl jim podlehnout. Ve skutečnosti však byly jeho zkoušky daleko těžší než ty naše.

Když Ježíš přišel na poušť, prožíval úzké společenství s Bohem. Po mnoho dní neměl ani pomyšlení na jídlo nebo odpočinek. Po této době jej Otcova přítomnost opustila. Náhle na něho doléhala mnohá nebezpečí. Byl zesláblý hladem, unavený a vyčerpaný duševním utrpením.

Satan rozpoznal svoji jedinečnou příležitost. Stále měl na paměti Boží slova: „Toto je můj Syn.“ Chtěl, aby Ježíš začal nad těmito slovy pochybovat. Pokud by vyčerpaný a skleslý Ježíš ztratil důvěru ve svého Otce a ve své poslání, plán záchrany lidí by se zhroutil a satan by zvítězil.

Pokušení

Náhle se před Ježíšem objevila v poušti postava, která vypadala jako posel z nebe. Přichází mu snad pomoci? Je odpovědí na jeho modlitby?

Tento anděl ukázal Ježíšovi kameny rozházené po poušti a řekl: „ Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb.“

Jsi-li. Andělova slova naznačovala pochybnost. „ Jednal by takto Bůh se svým Synem? Nechal by jej na poušti, hladového a osamělého? Bůh by si přece nikdy nepřál, aby jeho Syn takovým způsobem strádal! Pokud tedy skutečně jsi Boží Syn, proměň tyto kameny v chléb!“

Ve svém nitru Ježíš zápasil s tímto pokušením. Přemýšlel, zda má vysvětlit svoje poslání nebo dokázat svoji totožnost. Nebyl však pro to důvod. Žádný důkaz ani zázrak by nezměnil satanovo srdce. Ježíš nechtěl a ani nesměl použít svoji božskou moc pro sebe. Přišel na naši zemi, aby zde žil a čelil pokušení stejně jako každý jiný člověk. Sestoupil z nebe, aby nám dal příklad víry a věrnosti Bohu. Ani jednou za svého života na zemi neudělal zázrak ve svůj vlastní prospěch.

I v naprostém vyčerpání Ježíš odmítl pochybovat nad záměry svého nebeského Otce. Nepřel se a nic nevysvětloval. Jednoduše odpověděl slovy Písma: „ Je psáno: Ne jenom chlebem bude živ člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ Tím satanovu otázku ukončil, čímž ho zaskočil.

Z tohoto pokušení si můžeme vzít několik ponaučení. Na Ježíše dopadla tvrdá zkouška, když byl zesláblý. Podobným způsobem se satan častokrát zaměřil na lidi se silnou vůlí a velkou vírou v Boha. Udeřil, když byli vyčerpaní a začali pochybovat, a přiměl je tak ke klopýtnutí a pádu.

Satan vždy využíval lidských slabostí. Dělá to i dnes. Kdykoli čelíme těžkým chvílím – chudobě, nemoci, bolesti, skleslosti nebo čemukoli jinému – přichází, aby pokoušel. Snaží se otřást naší důvěrou v Boha, který tyto zkoušky dopustil. Nabádá nás k nedůvěře v Boha a k pochybování nad Boží láskou. Jsme-li satanem zmalomyslněni, vyhraje. Postavíme-li se mu však stejně pevně jako Ježíš, nebudeme s ním diskutovat nebo mu věci vysvětlovat a spolehneme se na zaslíbení, rady a přikázání Božího slova, jeho pokušení unikneme.

Když Ježíš řekl: „Nejenom chlebem je živ člověk, ale každým slovem, které vychází z Božích úst,“ zopakoval slova, která pronesl k Izraelcům o více než čtrnáct století dříve. Ježíš tehdy posílal svému lidu manu z nebe – jídlo, které do té doby Izraelci neznali. Chtěl, aby pochopili, že pokud budou Bohu důvěřovat a žít podle jeho vůle, nikdy je neopustí. Nyní se Ježíš ocitl ve stejné situaci. Věděl, že ho do pouště zavedl Bůh a že se o něho postará, bude-li potřebovat jídlo. Ježíš dokázal před celým vesmírem, že je lepší trpělivě snášet útrapy než se vzdát
Boží vůle.

Někdy se můžeme ocitnout v obtížné situaci, kdy zachování věrnosti Bohu může vést ke ztrátě zaměstnání nebo k jiným vážným potížím. Satan se nás bude snažit přesvědčit, že naše víra není natolik důležitá a nemá cenu pro ni trpět či se něčeho vzdát. Jestliže však budeme tak jako Ježíš znát moc Božího slova, nenecháme se zastrašit různými těžkostmi, ztrátou zaměstnání nebo i ztrátou vlastního života. Budeme si klást otázky: „Co od nás Bůh očekává? Co ve svém Slově zaslibuje?“

Bible předpovídá, že v závěru pozemských dějin čekají opravdové následovníky Boha velké problémy a překážky. Přijdou o zaměstnání, o dům i další majetek. Pokud se rozhodnou zůstat Bohu věrní a neuposlechnou lidská nařízení odporující Božímu slovu, budou donuceni žít na okraji společnosti a budou sociálně i materiálně znevýhodněni. Bůh však zaslibuje, že ti, kteří mu nepřestanou být věrní, obdrží jeho pomoc v pravý čas.

Ovládání chuti a touhy

Ježíšova zkušenost s pokušením sděluje lidem i důležité rady pro ovládání chuti a tužeb. Pokušení zaměřená na žádosti těla vždy vedla k nejhorším a velmi ponižujícím činům. Satan chce zničit duševní a duchovní sílu, kterou Bůh daroval každému člověku. Chce, abychom si nevážili věčných hodnot. Nabízí lidem různé podněty ke vzrušení a zábavě, aby z jejich srdcí vyňal ten nejvzácnější dar – touhu po Bohu a po životě s Ním.

S blížícím se koncem pozemských dějin se stávají neovladatelné touhy a chutě lidí příčinou převládajícího egoismu a zla. Nevázané chování, nemoci, všeobecný úpadek a zkaženost budou stejně jako v časech před celosvětovou potopou či ve dnech Sodomy a Gomory běžným jevem. Je důležité, abychom se nenechali strhnout proudem doby. Naší jedinou záchranou je odevzdání všech tužeb celého našeho života pod Boží vedení.

Vlastními silami ale nedokážeme odolat touhám naší přirozenosti narušené hříchem. Satan to ví, a proto útočí na naše slabosti. Je si jistý, že mu podlehneme, pokud nemáme spojení s Ježíšem Kristem.

Ježíš zná naši situaci, a proto nám nabízí sílu ke zvládání našich tužeb a chutí. Čelil stejnému pokušení jako my. Odolal mu ne proto, že byl Bůh, ale proto, že se jako člověk úplně odevzdal svému nebeskému Otci a nechal se vést Duchem svatým.

Ježíš přišel na tento svět, aby dokázal, že i my můžeme zvítězit ve zkouškách stejně jako On. Nabízí nám totiž sílu ke smysluplnému životu a k rozvoji našeho charakteru podle Boží vůle.

Ukázal nám, jak odolat pokušení. Používal Boží slovo jako ochranný štít. Jestliže se spolehneme na Boží slovo a odevzdáme se vírou Bohu, můžeme překonávat pokušení. Spoléhejme i my na Boží zaslíbení a nehledejme v těžkých chvílích výmluvy. Prožívejme výrok Písma: „Tvá slova uchovávám ve svém srdci, nechci již proti tobě hřešit.“

K zamyšlení:

  1. Jak Ježíš vyvrátil satanovo tvrzení, že je vládcem celé planety?
  2. Jakým způsobem se satan snažil přimět Ježíše, aby ztratil důvěru ve svého Otce a začal pochybovat o Jeho slovech?
  3. Proč Ježíš nedělal zázraky ve svůj vlastní prospěch?
  4. Jak satan přemáhá lidi se silnou vůlí a velkou vírou v Boha?
  5. Jak můžeme obstát, když se satan snaží otřást naší důvěrou v Boha a zpochybnit Jeho lásku k nám?
  6. Jak můžeme vítězství nad hříchem prožívat jako svou každodenní zkušenost?

Biblické texty k tomuto tématu:

Mt 4,1–11; Mk 1,12–13; L 4,1–13; Gn 3,15; Iz 52,14; Gn 3,1; Dt 8,2–3; Ž 37,19;
Iz 33,16; Abk 3,17–18; Iz 50,7–10; 1Pt 5,8; J 14,30; 2 Pt 1,4; Zj 13,11–17;
J 16,33Ž 119,11

11. kapitola - Ježíšův křest 13. kapitola - Ježíšovo vítězství
Sdílet

Seznam kapitol

Tento web využívá soubory cookies. Pro úplnou funkčnost stránek musíte s využitím cookies souhlasit. Souhlas je možné kdykoliv odvolat. Souhlasím