Ten, který přichází
Ten, který přichází

35. kapitola - Bouře na jezeře

34. kapitola - Pozvání k odpočinku 36. kapitola - Dotek víry

„Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“
(Markovo evangelium 4,40)

Po náročných hodinách vyučování a uzdravování byl Ježíš hodně unavený. Už mnoho dní ho u Galilejského jezera obklopovalo velké množství lidí. Vysvětloval jim podstatu svého království a vyzýval k rozhodnutí pro věčný život. Přiblížil se večer a lidé od něho nechtěli odejít.

Ježíš si ale potřeboval odpočinout. Poslal tedy posluchače domů a požádal učedníky, aby jej zavezli na tiché a odlehlé místo na druhé straně jezera. Rychle odrazili loďku od břehu a vydali se přes jezero. Někteří lidé nasedli do jiných člunů a plavili se za nimi.

Ježíš si lehl na zádi lodi a po chvíli usnul. Jezero bylo klidné a zdálo se, že posádka prožije nádhernou večerní plavbu. Náhle se však zvedl vítr a vlny začaly lodí zmítat sem a tam. Jezero se divoce rozbouřilo. Vlny se každou minutou zvětšovaly a učedníci nestačili vylévat vodu z lodi ven. Bouře zasáhla i ostatní loďky na jezeře.

Učedníci byli zkušení rybáři a zažili již mnoho bouří. Teď však jejich zkušenosti a schopnosti ke zvládnutí složité situace nestačily. Zdálo se jim, že se loď každou chvíli potopí. Pocítili zoufalství.

V boji o záchranu úplně zapomněli na Ježíšovu přítomnost na lodi. Vzpomněli si na něj až tehdy, když poznali marnost svého souboje s živlem. Zvolali: „Mistře, Mistře!“ Burácející voda však jejich hlasy přehlušila. Ježíš neodpovídal.

Zmocnil se jich strach a pochybnosti. Cožpak jim Ježíš nemůže pomoci? Nezajímá se o jejich záchranu? Přes hustou tmu ho vůbec neviděli. Začali volat znovu. Jedinou odpovědí, přicházející ze všech stran, bylo silné burácení větru. Ustrašeně zírali do vln, ve kterých viděli svůj hrob.

Náhle se zablesklo a v tom okamžiku spatřili Ježíše, jak nerušeně spí na zádi lodi. Zoufale na něj volali: „ Ježíši, tobě je jedno, že tady zahyneme?“

Tentokrát je Ježíš zaslechl a otevřel oči. Znovu se zablesklo a učedníci zahlédli jeho klidnou tvář. Opakovaně na něj naléhali: „Pane, zachraň nás, nebo zahyneme!“

Takto naléhavou prosbu Ježíš pokaždé vyslyšel. Jakmile se učedníci chopili vesel, aby se naposledy pokusili uniknout bouři, Ježíš se postavil. Vítr a vlny na něj bez ustání dorážely. Pozvedl ruce a přikázal prudkému větru: „Zmlkni!“ A vlnám poručil: „Utište se!“ Vítr okamžitě ustal a vlny se postupně zmenšovaly. Temné mraky mizely a po chvilce se na obloze začaly objevovat hvězdy. Najednou loďka plula po klidné hladině. Učedníci mlčky hleděli na Ježíše. Zeptal se jich: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“

Nezmohli se na odpověď. Ostatní loďky plující za nimi se následkem bouře dostaly do těsné blízkosti jejich lodi, takže se všichni lidé stali na vlastní oči svědky zázraku. Navzájem si šeptali: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“

Když se Ježíš na lodi probudil a uviděl bouři, zůstal naprosto klidný. Pokoj mu však nepřinášelo vědomí, že má moc nad přírodou, neboť tuto moc jako člověk nepoužíval. Byl klidný, protože se zcela spoléhal na svého nebeského Otce. Měl k němu naprostou důvěru. Byla to moc jeho Otce, která utišila bouři.

Když učedníci čelili této silné bouři, mohli mít stejnou důvěru a klid ve svém srdci. V boji o záchranu ale na Ježíše úplně zapomněli a pokoušeli se bouři zvládnout sami. Ježíš jim pomohl, jakmile jej o pomoc požádali.

Něco podobného prožíváme i my, když jsme ve svém životě vystaveni bouřím a pokušením. Častokrát se je snažíme zvládnout sami a spoléháme přitom na vlastní sílu. Pokud však o pomoc požádáme Ježíše, nebudeme na své problémy nikdy sami.

Posedlí muži v Gerase

Za ranního rozbřesku připlul Ježíš se svými učedníky k východnímu pobřeží jezera. Místo odpočinku na klidném místě je čekalo další, ještě hrozivější překvapení než předešlá bouře.

Z úkrytu se na ně vyřítili dva posedlí muži. Na rukou a nohou měli zbytky řetězů z vězení a na těle krvácející rány. Zpod dlouhých rozcuchaných vlasů zíraly na příchozí vytřeštěné oči. Oba muži vypadali spíše jako zvířata než lidé. S démonskou posedlostí se hnali ke skupině učedníků a zdálo se, že je chtějí roztrhat na kusy.

Vylekaní učedníci se dali na útěk. Po chvíli se otočili za Ježíšem, který zůstal stát na místě bez známek strachu. Se skřípěním zubů a pěnou kolem úst se na něj chtěli oba divoši vrhnout.

Ježíš pozvedl ruku a přikázal démonům: „Odejděte z nich!“ Jeho slova pronikla zatemnělou myslí nešťastných mužů. Matně si uvědomili, že je tento člověk může osvobodit od démonů. Jakmile otevřeli svá ústa, aby jej požádali o pomoc, promluvili místo nich démoni. Křičeli: „Co je ti do nás, Boží Synu? Ještě na nás nemáš právo!“

Na nedalekém svahu se páslo velké stádo vepřů. Démoni prosili: „Když nám bereš moc nad lidmi, nech nám ji aspoň nad těmi vepři!“ Ježíš jim dovolil do nich vstoupit. Stádo se okamžitě splašilo a řítilo se po příkrém svahu dolů. Vrhlo se do jezera a utopilo se.

Mezitím se oba posedlí uklidnili. Vrátil se jim rozum a začali chválit Boha za záchranu.

Pasáci vepřů viděli, co se stalo, a utíkali podat zprávu majitelům stáda. Vyprávěli o tom také všem, koho potkali. Se strachem i úžasem spěchali obyvatelé města, aby se setkali s Ježíšem. Oba posedlí muži byli postrachem celého kraje a nyní je všichni viděli klidné a upravené, jak naslouchají Ježíši a chválí ho za své uzdravení.

Z vysvobození těchto mužů se však lidé neradovali. V jejich očích měli vepři větší cenu než oba nešťastníci. Majitelé prasat se více starali o svůj finanční zisk než o dobro lidí. Ježíš je chtěl vytrhnout z jejich sobecké lhostejnosti a přivést k zamyšlení nad záchranou, kterou lidem nabízí. Finanční ztráta je však oslepila natolik, že Ježíšův soucit a milost nepřijali.

Peníze oslepují

Působení nadpřirozené moci vyděsilo obyvatele Gerasy. Říkali si: „Kdo ví, jaká další neštěstí by se stala, kdyby u nás tento cizinec zůstal?“ Lidé, kteří pluli na lodích za Ježíšem, vyprávěli o zázracích, jichž byli svědky. Celé město se ještě více vylekalo a tamní obyvatelé začali Ježíše prosit, aby od nich raději odešel. On jejich přání vyslyšel a vydal se na druhý břeh.

Obyvatelé Gerasy se příliš báli o svůj majetek, a tak se k Ježíši chovali jako k nezvanému hostu, ačkoli věděli, že má moc nad démony. Odmítli tímto postojem dar nebes.

I v dnešní době mnozí z nás odmítnou následovat Ježíše. Pokud by přijali Boží rady a brali Boží nařízení vážně, znamenalo by to pro ně vzdát se nesprávných zvyků a nekalých praktik, což by mohlo mít za následek i finanční újmu.

Oba uzdravení muži chtěli zůstat s Ježíšem. V jeho blízkosti pociťovali bezpečí. Když nastoupil do lodi, žádali ho, aby mohli jet s ním. Ježíš pro ně ale přichystal jiný plán: „Běžte domů a všem vyprávějte, co se vám přihodilo.“ Oba muži měli sice obavu z návratu k normálnímu životu, přesto Ježíše poslechli.

Stali se prvními misionáři v oblasti Gerasy a Desetiměstí. Procházeli celým krajem a každému vyprávěli o Ježíši a jeho zachraňující moci. S Ježíšem strávili jen krátký čas, ale proměna vlastního života pro ně byla dostatečným důkazem, že Ježíš je Mesiáš a má moc zachránit každého člověka. Říkali vše, co o Ježíšově lásce a moci věděli.

Vydávat svědectví o Ježíši může každý, jehož srdce je proměněno Boží láskou a milostí. Následujeme-li Ježíše, přirozeně chceme s ostatními sdílet radost a zkušenosti s Božím vedením a s naplněním Božích zaslíbení v našem životě.

Lidé z Gerasy Ježíše odmítli, přesto je ale nezavrhl. Příhoda se zkázou stáda vepřů vyvolala v celém kraji obrovský rozruch, proto se mnozí začali o Ježíše zajímat. Uzdravení muži byli důkazem jeho moci. Později se Ježíš do oblasti Desetiměstí opět vrátil a tisíce zdejších obyvatel byly připraveny jeho slova vyslechnout.

Příklad posedlých mužů z Gerasy ukazuje, jak hluboko mohou lidé pod nadvládou satana padnout. Satan se neustále snaží upoutat smysly a myšlení lidí, svádí je k neřestem, násilí a zločinu. V případě, že lidé Ježíše odmítnou nebo se ho dokonce zřeknou, poddávají se působení démonů. Proto je na světě tolik násilí a zločinů, proto upadá morálka a převládá sobectví. Satanovým záměrem je ovládnout, ponížit a zničit člověka.

Příběh posedlých mužů je nadějí pro všechny, kteří upadli pod satanovu nadvládu. I oni mohou být Ježíšem zachráněni. Pokud budou opravdu chtít, mohou začít žít novým a smysluplným životem a vzdávat Bohu čest a chválu.

K zamyšlení:

  1. Proč byl Ježíš během bouře klidný?
  2. V čem je náš boj s pokušením podobný boji učedníků s bouří?
  3. Proč lidé v Gerase neměli radost z uzdravení posedlých mužů?
  4. Jaký měl Ježíš plán pro uzdravené muže?
  5. Co je příčinou kriminality a morálního úpadku dnešní společnosti?

Biblické texty k tomuto tématu:

Mk 4,35–41; 5,1–20; Mt 8,23–34; Lk 8,22–39Ž 107,29–30

34. kapitola - Pozvání k odpočinku 36. kapitola - Dotek víry
Sdílet

Seznam kapitol

Tento web využívá soubory cookies. Pro úplnou funkčnost stránek musíte s využitím cookies souhlasit. Souhlas je možné kdykoliv odvolat. Souhlasím