Ten, který přichází
Ten, který přichází

13. kapitola - Ježíšovo vítězství

12. kapitola - Zápas v poušti 14. kapitola - Našli jsme Mesiáše

„Odejdi, satane ! Vždyť je psáno:
‚Nikomu kromě Boha se nebudeš klanět ani ho uctívat.‘ “
(Matoušovo evangelium 4,10)

Potom ďábel zavedl Ježíše do Jeruzaléma. Postavil ho na vrcholek chrámu a řekl: „ Jsi-li Boží Syn, seskoč dolů ! Vždyť je v Písmu psáno, že Bůh přikáže svým andělům, aby tě zachytili na svých rukou dříve, než dopadneš na kámen.“

I tentokrát satan předstírá, že je anděl z nebe. Cituje Boží slovo. Naznačuje, že poprvé Ježíše pouze zkoušel a ocenil jeho věrnost Bohu. Nyní ho však vybízí, aby projevil svoji oddanost Bohu a prokázal ji i tím, že vystaví svůj život v nebezpečí. Sváděl ho tak k neuváženému jednání.

Také nyní je pokušení uvozeno pochybujícím „jsi-li Syn Boží“. Ježíš byl v pokušení odpovědět na ono „jsi-li“, ale ovládl se a na zpochybnění slov pronesených jeho Otcem odmítl reagovat. Nechtěl ohrozit svůj život a poslání tím, že bude satanovi něco dokazovat.

Satan se pokusil využít Ježíšova lidství k tomu, aby ho svedl k troufalosti. K hříchu však může jen svádět, nikoli přimět. Nemohl shodit Ježíše dolů z chrámu nebo ho donutit, aby sám skočil, neboť Bůh by určitě zakročil a Ježíše zachránil. Ježíš by podlehl jen tehdy, pokud by souhlasil se satanovým návrhem.

Totéž platí také pro nás. Satan nás nemůže donutit k tomu, abychom dělali špatné věci. Nemůže ovládat naši mysl, pokud mu to nedovolíme. Lidé se musí zříci víry v Boha a odevzdat svoji vůli satanovi, teprve potom je zcela ovládne. Jakákoli hříšná touha, kterou v sobě pěstujeme, každé naše rozhodnutí řídit se jen sami sebou a neptat se na nic Pána Boha – to je otevřené pozvání satana, aby nás pokoušel a zničil. Každý náš pád satan využije ke znevažování Ježíše.

Když satan citoval zaslíbení: „On svým andělům vydal o tobě příkaz,“ vynechal slova: „aby tě chránili na všech tvých cestách,“ to znamená – na všech cestách, jimiž tě vede Bůh. Ježíš odmítal jít kamkoli nebo dělat něco, co by nebylo v souladu s vůlí Jeho nebeského Otce. Plně Bohu důvěřoval a vědomě se bránil vystavit situaci, ve které by byl Bůh nucen zasáhnout a zachránit mu život. Kdyby se to stalo, nemohl by být příkladem poslušnosti, odevzdanosti a víry.

Ježíš satanovi odpověděl: „ Je však také psáno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Pána.‘ “ K tomu ho právě satan naváděl, aby Boha donutil zasáhnout. Bůh však již potvrdil, že Ježíš je jeho Syn, a nebyl tedy důvod  přinášet další důkazy.

Víra nemá nic společného s opovážlivostí vedoucí k domněnce, že Bůh nás vždy ochrání a splní naše přání, i když se neřídíme jeho vůlí. Víra se spoléhá na Boží zaslíbení, vede k poslušnosti a změně života v Ježíšově síle. Opovážlivost se také dovolává Božích zaslíbení, ale využívá jich stejně jako satan – jako výmluvu při provádění nekalých a špatných věcí. Opravdová víra Adama a Evy by vedla k jejich naprosté důvěře v Boží lásku a k poslušnosti Božích rad a přikázání. Opovážlivost je však svedla k přesvědčení, že Jeho láska je ochrání od důsledků přestoupení Božího zákona.

Pokud se satanovi nepodaří narušit naši důvěru v Boha, velmi často slaví úspěch tím, že nás svede k troufalému jednání. Necháme-li se nakonec přesvědčit, že vše sami zvládneme a máme pod kontrolou, lehce nás svede. Bůh chrání ty, kdo jej poslouchají. Jeho věrní bdí a vědí, že Boží rady a přikázání vedou k dobru a jejich zanedbání ke klopýtání a pádům.

V pokušeních neztrácejme odvahu. V těžkých situacích častokrát pochybujeme o tom, zda nás Bůh skutečně vede. Pamatujme na to, že Duch svatý zavedl Ježíše do pouště, aby prošel různými zkouškami pravosti víry.

Pokud Bůh dopustí v našem životě problémy a zkoušky, má k tomu nějaký důvod. Božím záměrem je učinit nás oddanějšími, silnějšími a věrnějšími ve víře. Ježíš se nevystavoval pokušení, stanul-li však před ním, neztrácel odvahu. Neztrácejme ji proto ani my.

Sobectví a bohatství

Ježíš tedy odolal i druhému pokušení. Nato přestal satan cokoli předstírat a zjevil se Ježíšovi přímo. Neukázal se však jako čert s rohy, kopyty či netopýřími křídly, jak ho lidová tradice nesprávně znázorňuje. Zjevil se jako mocný anděl, který si zakládá na tom, že je vůdcem velké vzpoury proti Bohu a také vládcem této země. Satan vzal Ježíše na vysokou horu a ukázal mu všechna království světa s jejich okázalostí a bohatstvím – nádherná města, ohromující paláce, úrodná pole, sady a vinice. Z výšky v nich nebylo vidět žádné zlo. Pro Ježíše, který strávil dlouhé dny v suché, neúrodné poušti, to byl úchvatný pohled.

Vzápětí mu satan nabídl: „Toto všechno ti dám, pokud se mi budeš klanět a uctívat mě.“

Zamysleme se nad takovou nabídkou z Ježíšova pohledu: Jeho poslání záchrany tohoto světa mohlo vést pouze přes utrpení. Čekala ho léta plná bolesti, těžkostí a bojů, která skončí utrpením a potupnou smrtí. Ponese hříchy všech lidí, což ho odloučí od lásky jeho Otce. A satan mu nyní nabídl získat celý svět bez bolesti a utrpení. Ježíš se mohl vyhnout své děsivé budoucnosti, pokud by se satanovi poklonil a uznal ho za vládce tohoto světa, za vládce všech lidí včetně sebe.

Kdyby Ježíš nabídku přijal, skončil by celý vesmírný spor satanovým vítězstvím ! Vždyť satan se v nebi vzbouřil, protože si přál mít vyšší postavení než Ježíš. Kdyby se mu nyní Ježíš poklonil, dosáhl by satan svého.

Satanovo vlastní tvrzení o vládnutí nad světem je pravdivé jen částečně. Bůh předal vládu nad zemí Adamovi. Teprve v okamžiku, kdy jej satan svedl k hříchu, zaujal sám Adamovo místo. Adam ovšem nebyl nezávislým vládcem země. Ta byla stvořena Bohem a Adam ji spravoval pod Ježíšovým vedením… Satan může dělat jenom to, co Bůh připustí. Bůh totiž chce, aby se odkryla satanova skutečná povaha. Satan nabídl Ježíši království, moc a bohatství tohoto světa proto, aby dosáhl Ježíšova podvolení a odevzdání královského práva nad zemí, přičemž Ježíš by panoval jen pod satanovým vedením.

Ježíš se nenechal koupit bohatstvím tohoto světa nebo možností uniknout utrpení. Přišel, aby nastolil své království spravedlnosti a lásky, a od tohoto poslání se nenechal nikým a ničím odradit.

Jak je smutné, že většina lidí by takovou nabídku bez váhání přijala… V té době lidé čekali na Mesiáše, který porazí Římany a z Izraelců vytvoří nejmocnější národ světa. Lidé toužili po moci, bohatství a slávě.

Satan často a vytrvale předkládá lidem podobnou nabídku i dnes. Našeptává jim, že pokud chtějí být na tomto světě bohatí, mocní nebo slavní, musí mu sloužit. Chce, aby se vzdali myšlenek na čestnost a sebeobětavost, nedbali na své svědomí a mysleli jen na sebe.

Mnozí lidé této výzvě podlehnou. Souhlasí s tím, že budou žít pouze svými plány, zájmy a potěšením, čímž dokonale odrážejí satanovo sobectví. Satan jim nabízí svět, který ve skutečnosti nevlastní. Přijetím jeho nabídky se připravují o právo na dědictví zaslíbené nové země, kterou jako dar obdrží lidé věrní Bohu.

Ježíš se satanovou nabídkou vůbec nezabýval. Řekl: „Odejdi, satane ! Vždyť je psáno: ‚Nikomu kromě Boha se nebudeš klanět ani ho uctívat.‘ “ Ježíš znovu použil slova Písma. Tentokrát však satanovi odpověděl i na jeho neustálé zpochybňování toho, zda je Boží Syn. Odmítnutím jeho nabídky prokázal, že jím skutečně je.

Zahnání satana

Když Ježíš pronesl: „Odejdi, satane !“, zazářila z Ježíše síla jeho božství. Satan byl donucen uprchnout. Zahanben a plný zloby se dal na útěk před Zachráncem světa. V zahradě Eden Adam neodolal satanovu pokušení a klamu, Ježíš však zvítězil.

Z Ježíšova příkladu si můžeme vzít ponaučení, jak můžeme přimět satana, aby nás neobtěžoval. Ježíš zvítězil, neboť svůj život zcela odevzdal Bohu a pevně důvěřoval nebeskému Otci. Jakubův dopis v Písmu říká: „Podřiďte se Bohu. Postavte se na odpor ďáblu a on od vás uteče. Přibližte se k Bohu a Bůh se přiblíží k vám.“

My sami se satanovi nemůžeme vzepřít, je mnohonásobně silnější. Pokud mu budeme chtít odolávat ve své vlastní síle, přemůže nás. Satan však utíká strachy od toho nejslabšího člověka, který je plně odevzdán Bohu a spoléhá na sílu Ježíše Krista.

Jakmile satan od Ježíše utekl, Ježíš upadl naprostou vyčerpaností na zem. Zdálo se, že je mrtvý. Nebeští andělé sledovali zápas svého milovaného vůdce a tíhu jeho utrpení. Obstál v daleko těžší zkoušce, než jaké mohou být vystaveni lidé. Andělé mu přinesli jídlo a vodu spolu s poselstvím lásky nebeského Otce. Oznámili mu, že celá nebesa se radují z jeho vítězství.

Po nutném odpočinku Ježíš odhodlaně pokračoval ve svém poslání. Jeho srdce bylo naplněno láskou k lidem. Předsevzal si, že nepoleví, dokud nadobro neporazí nepřítele a nezachrání padlé lidstvo.

Ceně naší záchrany nikdy plně neporozumíme, dokud se s Ježíšem nepostavíme před Boží trůn v nebesích. Teprve až uvidíme slávu a nádheru nebes, uvědomíme si, čeho všeho se Ježíš pro naši záchranu vzdal. Nejenže kvůli nám opustil nebeské sídlo, ale riskoval i to, že kdyby selhal, už by se nikdy nemohl vrátit ke svému Otci.

Až spatříme krásu nebes, budeme mu navždy vděční. Spolu s ostatními zvoláme: „Obětovanému Beránkovi patří všechna moc, bohatství, moudrost i síla, čest, sláva i dík.“

K zamyšlení:

  1. Pokud satan nemůže nikoho donutit k páchání zla, jak získává moc a vládu nad člověkem ?
  2. Co je napodobením víry ? Jak toho satan využívá, aby nás svedl ?
  3. Mohlo Ježíše na satanově nabídce něco zaujmout ?
  4. Co lidé ztrácejí, když přijímají satanovu nabídku moci, slávy a bohatství v tomto světě ?
  5. Lidé se nemohou satanovi postavit. Jak ho ale mohou přimět k útěku ?

Biblické texty k tomuto tématu:

Mt 4,1–11; Mk 1,12–13; L 4,1–13; Ž 91,11; Jk 4,7; Žd 11,6; Mk 14,38;
1 Kor 10,13; Ž 50,14–15; Zj 5,12Zj 21,1–3

12. kapitola - Zápas v poušti 14. kapitola - Našli jsme Mesiáše
Sdílet

Seznam kapitol

Tento web využívá soubory cookies. Pro úplnou funkčnost stránek musíte s využitím cookies souhlasit. Souhlas je možné kdykoliv odvolat. Souhlasím