86. kapitola - Zaslíbení v Galileji

„Jděte do celého světa a neste všem lidem radostnou zprávu.“
(Markovo evangelium 16,15)

Dříve než Ježíš vystoupil na nebesa, připomněl učedníkům:

„Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Proto jděte a získávejte mi následovníky ve všech národech.“

Takto Ježíš vyzval svých dvanáct učedníků již dříve v horní místnosti. Tentokrát chtěl ale oslovit daleko více následovníků. Na úpatí jedné z galilejských hor se shromáždilo mnoho lidí z různých míst. O tomto setkání v Galileji mluvil už anděl u Ježíšova hrobu. Pozvání se rychle šířilo a přinášelo naději všem, kdo ještě oplakávali Ježíšovu smrt.

Sešlo se tam asi pět set věřících. Učedníci chodili od jednoho hloučku ke druhému a vyprávěli o Ježíšových slovech i činech.

Náhle se Boží Syn objevil uprostřed shromáždění. Nikdo nevěděl, jak a odkud přišel. Mnoho přítomných jej nikdy předtím nevidělo. Když si lidé všimli ran po hřebech na jeho rukou a nohou, mnozí ho přijali za svého Zachránce a Pána a poklonili se mu. Někteří však stále pochybovali, jestli je to opravdu on.

Toto setkání bylo jediné, kdy Ježíš po svém vzkříšení mluvil k tolika lidem. Pochopili Spasitelovu důstojnost, moc a slávu a radovali se z jeho přítomnosti.

Ježíš k nim promlouval o významu své oběti přinesené za hříchy lidí. Oznámil jim, že zanedlouho odejde k Bohu Otci, kde bude jako prostředník mezi Bohem a lidmi vykonávat přímluvnou službu. Vysvětlil také duchovní povahu svého království trvajícího na zemi do té doby, dokud nepřijde pro svůj lid. Připomněl důležitost studia Písma, jednotlivých proroctví i zaslíbení svého druhého příchodu, ale také závažnost posledních událostí a zaslíbení nového nebe a nové země.

Poté je pověřil:

„Jděte a získávejte mi následovníky ve všech národech, křtěte je ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého. Veďte nové učedníky k tomu, aby poslouchali všechny příkazy, které jsem vám dal. A spoléhejte na to, že já jsem vždy s vámi až do konce světa.“

Učedníci jeho slova přijali a toto poslání během svého života svědomitě naplňovali.

Ježíš je vyslal nejdříve do Jeruzaléma, kde měli začít vykonávat svěřený úkol. Zde velmi trpěl, byl ponižován a obětoval se pro záchranu a věčný život lidí. Učedníci mohli tedy požadovat lepší pole působnosti. Nic takového však neudělali. Začali působit na místě, kde Ježíš zaséval do myslí lidí semínka pravdy, která měla vzklíčit a přinést bohatou úrodu. Odpuštění a milost začali hlásat tam, kde byl Ježíš ponižován a zabit.

Pod vlivem událostí posledních týdnů panovala v Jeruzalémě rozpačitá a zároveň vzrušená atmosféra. Zprávy o Ježíšově zmrtvýchvstání a vyslání učedníků na zdejší občany silně zapůsobily. Část z nich v Ježíše tajně věřila, ale nemohla se vymanit z vlivu kněží a vůdců lidu. Lidé potřebovali slyšet výzvu k pokání a k následování Ježíše.

I když izraelský národ Ježíše zavrhl, nyní dostává novou příležitost. Učedníci přinášejí zprávu o milosti nejprve Izraeli a následně všem národům celého světa. Všichni, kdo v Ježíše uvěří, se stanou součástí Božího lidu.

Vybavení mocí

Svědectví učedníků bude umocňováno znameními a divy působenými mocí Ducha svatého. Zázraky budou dělat nejen apoštolové, ale i ti, kdo jejich poselství přijmou. Ježíš řekl:

„Moji následovníci dostanou různé důkazy moci: budou mým jménem vyhánět démony a mluvit novými jazyky. Bez nebezpečí budou brát do ruky hady a jedovatý nápoj jim neuškodí. Na nemocné budou vzkládat ruce a uzdraví je.“

V tehdejší době se k odstranění nepohodlných lidí běžně používal jed. Toto nebezpečí hrozilo i učedníkům, a proto jim Ježíš zaslíbil ochranu.

Zaslíbil jim i nový dar. Měli promlouvat k lidem mnoha národů a z tohoto důvodu potřebovali mluvit cizími jazyky. Apoštolové a další učedníci byli většinou nevzdělaní lidé. Po vylití Ducha o Letnicích měli schopnost hovořit svým vlastním i cizím jazykem. Jejich výslovnost byla k nerozeznání od rodilých mluvčí.

Toto poslání a zaslíbení se vztahuje na všechny Ježíšovy následovníky v kterékoli době. Ten, kdo se Ježíši opravdově odevzdá, se také zavazuje ke spolupráci s ním na záchraně dalších lidí. Prvořadým úkolem křesťanů je přivádět druhé k poznání Ježíše. Všichni nejsou schopni mluvit na velkých shromážděních, ale každý může při různých příležitostech vydávat svědectví o Ježíšově lásce a jeho brzkém návratu.

Všude kolem nás žijí lidé zatížení vědomím viny. Pán Ježíš nás k nim posílá s poselstvím milosti, odpuštění a záchrany. S rozvahou, modlitbou a Božím vedením předávejme dobrou zprávu svým rodinám, přátelům, spolupracovníkům, známým a dalším.

Zaslíbení duchovních darů platí pro dnešní dobu stejně tak jako pro období počátků křesťanství. Bůh je zaslibuje každému věřícímu a udílí je podle potřeby.

Přístup k nemocným

Ježíš přišel uzdravit nemocné a ze satanova zajetí vysvobodit zotročené. Věděl, že mnozí, kteří jej žádali o uzdravení, si svoji nemoc zavinili špatným životním stylem, ale přesto je neodmítl. Pomohl jim od tělesných i duchovních potíží.

Ježíš ví o bolesti sužující každého trpícího a je ochoten uzdravovat i dnes. Svou uzdravující moc projevuje také prostřednictvím svých následovníků.

Nemoc je častokrát důsledkem přestupování přírodních i duchovních zákonů daných Bohem. Kdyby lidé žili v souladu se záměrem Stvořitele, nebylo by na světě tolik utrpení.

Ježíšovi následovníci mohou používat více léčivých prostředků, které Bůh nabízí v přírodě. Tyto přírodní prostředky poukazují na Ježíše, jehož působením se nemocným vrací zdraví. Vedou tak k důvěře v Boha za každých okolností.

Moc evangelia

První učedníci se na svůj úkol pečlivě připravovali. Před Letnicemi se sešli, ukončili všechny spory a v jednotě se modlili za záchranu ostatních lidí. Bůh je ke konání svého díla uschopnil vylitím Ducha svatého na jejich mysl. Mocně pak kázali Boží slovo a během krátké doby přijaly Ježíše tisíce lidí.

Něco podobného se může stát i v dnešní době. Křesťané by se měli sjednotit na základě Božího slova a podílet se na Božím plánu záchrany lidí. S vírou by měli prosit o požehnání a uschopnění k tomuto dílu. Bůh je pak vyslyší. Vylití Ducha svatého v době apoštolů bylo „raným deštěm“ a přineslo úžasné výsledky. Před svým druhým příchodem Ježíš zaslibuje „pozdní déšť“, který Ježíšovy učedníky povede k vykonání ještě většího díla.

Ke spolupráci na záchraně lidí Ježíš uschopní každého – i ty, kteří se cítí slabí či nehodní. Lidé, kteří se plně oddávají Bohu, dostávají novou tělesnou i duchovní sílu každý den.

Ježíš chce projevit svoji milost a vtisknout svou povahu všem lidem. Touží po osvobození, očištění a posvěcení každého člověka. Jeho silou můžeme nad hříchem zvítězit a čistotou svého života oslavovat Boha.

K zamyšlení:

1. Kolik učedníků se s Ježíšem setkalo na úpatí jedné hory v Galileji?
2. Proč měli učedníci zahájit své poslání v Jeruzalémě?
3. Z jakého důvodu obdrželi učedníci schopnost mluvit cizími jazyky?
4. Kde bychom měli začít naplňovat poslání, kterým Ježíš pověřil nás?
5. Jaké léčivé prostředky nabízí Bůh v přírodě? Co je to NEW START?
6. Co předcházelo Letnicím, kdy Ježíše přijaly tisíce lidí?
7. Každý Ježíšův následovník maluje svým životem Ježíšův portrét.
   Jaký portrét malujeme my?

Biblické texty k tomuto tématu:

Mt 28,16–20; Mk 16,15–18; 1 K 12,11; J 5,14; Ex 15,26; Dt 7,15; Ž 105,37; Ř 8,29; Jl 2,23; Da 7,27; Iz 11,9; Iz 59,19; Iz 52,7; Iz 52,10; Zj 22,17