68. kapitola - Žádost o setkání

„Kdo mi chce svěřit svůj život, ať následuje mého příkladu.“
(Janovo evangelium 12,26)

Někteří z účastníků velikonočních svátků v Jeruzalémě byli Řekové. Ti vyhledali Filipa a naléhali na něj:

„Pane, rádi bychom se setkali s tvým učitelem.“

Filip vyrozuměl Ondřeje a společně oznámili jejich přání Ježíši.

Ježíš se zaradoval a řekl: „Blíží se chvíle, kdy dílo Božího Syna bude dovršeno.“

Nacházel se právě na vnitřním chrámovém nádvoří, kam směli vstoupit pouze Židé. Vyšel tedy na vnější nádvoří, aby mohl s poutníky promluvit.

Když se Ježíš narodil, přišli za ním mudrci z východu. Nyní, na sklonku života, ho navštěvují muži ze západu. Touha lidí nežidovské národnosti po setkání s Ježíšem byla příslibem, že jeho oběť za hříchy lidí nebude zbytečná a mnohé přivede k Bohu. I tito návštěvníci brzy prožijí zděšení, až jej uvidí viset na kříži vedle zločinců odsouzených k smrti. Ale právě Ježíšova smrt povede k rozšíření poselství o odpuštění a naději po celém světě.

Podobenství o zrnu

K vysvětlení významu své smrti Ježíš použil příklad z přírody: „Pšeničné zrno musí padnout do země a zemřít, aby přineslo mnohý užitek.“ Když se zrno dostane do země, je pohřbeno. Po nějaké době se však objeví stéblo, potom klas a následně v klasu mnoho zrn. Po sklizni se část zrn opět zaseje, a tak se jejich užitek násobí.“

Podobným způsobem přinesla velký užitek i Ježíšova smrt na kříži. Pouze jeho oběť mohla vést k tak ohromné úrodě lidí pro Boží království.

Ježíš vyslovil princip obětavosti: „Kdo miluje svůj sobecký život, ztratí jej. Kdo však žije pro druhé, získá věčný život.“ Dávat znamená žít. Smysluplný život je životem služby Bohu a lidem.

Slova řeckých poutníků Ježíše povzbudila. Přemýšlel o plánu záchrany člověka, který s Otcem vytvořil v nebesích. Uvědomil si tíhu odpovědnosti za celé lidstvo a byl si vědom i své blízké potupné smrti. Tísnivé ticho po chvíli přerušil slovy: „Nyní mne svírá úzkost. Mám snad říci: ‚ Otče, uchraň mne toho, co se na mne valí?‘ “

Jako člověk se Ježíš děsil chvíle, která se nezadržitelně blížila. Všichni jej opustí, budou s ním zacházet jako s nejhorším zločincem, podstoupí hanebnou smrt. Začaly na něj doléhat důsledky lidského přestoupení a velikost Božího hněvu vůči hříchu.

Zůstal však zcela rozhodnutý podřídit se Otcově vůli.

„Vždyť pro tuto chvíli jsem přišel. Otče, proveď svůj plán záchrany a ukaž lidem svoji slávu!“

Jen Ježíšova smrt mohla zničit satanovu vládu, přinést záchranu lidí a oslavit Boha.

Hlas z nebe

Vzápětí zazněla Otcova odpověď: „ Již jsem ji ukázal a ještě ukážu.“

Jakmile se ozval hlas z nebe, zazářilo z oblaku světlo a obklopilo Ježíše, jako by jej Bůh objal.

Lidé užasli a mlčky přihlíželi. Sotva hlas dozněl, oblak se zvedl a rozplynul. Řečtí poutníci tento hlas zaslechli a pochopili, kým Ježíš skutečně je.

Boží hlas zazněl při Ježíšově křtu a také během jeho proměnění na hoře při rozhovoru s Mojžíšem a Elijášem. Nyní jej slyšel početný dav, který Ježíše obklopoval. Bůh promluvil, aby zřetelně vyslovil souhlas s poselstvím Mesiáše, jež mnozí zavrhli.

Posléze Ježíš řekl: „Hlas, který jste slyšeli, nepromluvil kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní se rozhoduje o tomto světě. Satanova nadvláda nad lidmi bude zlomena. Svou smrtí vysvobodím lidi z jeho tyranie a vezmu je pod svoji ochranu.“

Ježíš věděl, že jeho oběť zničí satanovu moc a přesvědčí celý vesmír o Boží lásce. Když jej lidé přijmou za svého Zachránce, získají věčný život a nebeský domov, který pro ně Bůh připravil.

Smrt na kříži jako součást plánu na záchranu lidí docílila mnohem více než jen záchranu padlého lidstva. Ukázala celému vesmíru Boží lásku a odstranila obvinění a pochybnosti lidí i andělů, které satan vznášel proti Bohu a jeho vládě.

Mnozí lidé slyšeli Ježíšova slova, viděli jeho zázraky, ale přesto v něho neuvěřili. I kdyby byli svědky dalších zázraků, pro své zatvrzelé srdce by Ježíše jako Mesiáše nepřijali. Nyní slyšeli Boží hlas z nebe, neuvěřili však ani na základě tohoto přesvědčivého znamení.

V Ježíše sice uvěřilo mnoho významných mužů, kvůli strachu z posměchu, kritiky či ztráty společenského postavení se k němu ale veřejně nepřiznali. Zapřeli svoji víru a odmítli dar věčného života.

K zamyšlení:

1. Kterou skupinu lidí představovali řečtí poutníci?
2. Jak zaseté pšeničné zrno znázorňuje Ježíšův život?
3. Co vyjadřovala záře obklopující Ježíše, když zazněl hlas z nebe?
4. Jaký další význam měla Ježíšova smrt na kříži – kromě záchrany padlého lidstva?
5. Uplatňujeme ve svém životě princip sebeobětování? Co to znamená, obětovat svůj život pro ostatní?

Biblické texty k tomuto tématu:

J 12,20–43; Mt 8,11; J 6,30; J 12,48